AnčíKabKaždý jistě známe ty krásné představy, když čekáme miminko. Představujeme si, jak budeme dělat to a to… Jenže pak přijde na řadu opravdová zkušenost a ta je trochu jiná. Vedle těch krásných pocitů ovšem přijdou na scénu i strachy, vyčerpání a halda povinností.
Nikdo nás nikdy nepřipraví, dokud to nezažijeme sami. Velká změna je to i pro tatínky, ale převrácení života je to především pro maminky. Co se týče těla nebo péče o miminko. Je to jako když si kráčíte cestičkou a shora na vás spadne celá skála povinností a rad ostatních.
S narozením miminka také získáváte celou armádu poradců a chytrých informací. Vůbec se nedivím, že v dnešní době se maminky necítí sebejisté a sebevědomé. Na každém rohu jedna teorie, co je správné a na dalším to je zase špatně. Je nutno zmínit kolik je na trhu věcí, které pořídit pro miminko. Dřív toho tolika nebylo a bylo snazší se rozhodovat. Internet nebyl k dispozici a maminky se musely spoléhat na svojí intuici a zdravý rozum.
Stejné je to s výchovou. Dřív nás rodiče vnímali tak, že nemáme rozum pomalu ani v 15 letech a teď je to tak, že se rodiče často přizpůsobují, nevnímají sami sebe a své možnosti.
Jsem člověk, co rád jde zlatou střední cestou. Vnímám, kdy se opravdu může rozhodnout dítě svobodně bez omezení celé rodiny a na druhou stranu, kdy je třeba zpřísnit. Každý jistě ví, že plno přesvědčení a bloků si neseme z dětství. Jsem si toho vědoma, ale také vím, že i naše děti přišli na tento svět růst společně s námi. Někdy učí rodič dítě a jindy učí dítě rodiče. Dovolte si dělat chyby a nesnažte se o dokonalost.
Nikdo není dokonalý.
Stačí se krůček po krůčku stávat lepším rodičem. Koneckonců i vaše dítě chybami učíte odpouštět. Díky dětem můžete v sobě objevit hluboko uložené vzorce chování a přesvědčení, které můžete přepsat.
Je důležité také zmínit, že každý rodič a každé dítě je jiné. Děti si nás před narozením vybírají a moc dobře ví, ke komu přijdou. Jedna maminka bude šťastná, když bude pořád s dětmi a její životní poslání je být maminkou. Druhá bude šťastná, když bude moct při dětech pracovat. Obě své děti milují pouze každá potřebuje něco jiného.
Nic není špatně!!
Proto není třeba poučovat a hádat se kdo má pravdu a co je nejlepší. Mnoho rodičů se snaží nezpůsobit dětem blok či trauma, ale to je zhola nemožné. Dítě může mít trauma i z maličkosti např. v dětství na vás štěkne velký pes a vy se leknete. Už jen toto vám může způsobit trauma.
Učím své děti, jak s bloky pracovat a odbourávat je. Rozvíjím jejich emoční inteligenci, aby dokázaly pracovat se svými emocemi a zdravě je vyjadřovat. Jsem vděčná, že je mám a miluji je celým srdíčkem.
Krásný den
Ančí
